Podíly pevného maziva musí mít možnost se umístit v kluzné štěrbině. K tomu dochází jednak otěrem a jednak uvolňováním částeček z lůžek s pevným mazivem v mikrometrickém rozsahu. Z toho vyplývá, že při použití našich kluzných prvků z bronzu s pevným mazivem není možné vytvořit uložení s nulovou vůlí.
U těchto konstrukčních prvků leží vůle mezi jednotlivými členy kluzné dvojice v závislosti na konkrétním případě použití a požadované přesnosti v rozsahu mezi 0,02 a 0,15 mm. Všeobecně jsou například vodící saně vyráběny tak, že z uložení vyplývá vůle 0,05 mm a v pravém úhlu pak 0,1 mm.
Jako protikus kluzné dvojice přichází v úvahu nitridované nebo kalené ocele, případně ocelové součásti s tvrdě chromovaným povrchem ( HRC > 35 ). Pro zaručení optimálních kluzných vlastností by měl být rozdíl v tvrdosti mezi naším bronzem s pevným mazivem a protikusem kluzné dvojice cca. 100 HB. Hodnota drsnosti povrchu protikusu kluzné dvojice by měla ležet v rozmezí RZ = 3...6,3 μm (broušeno). Pokud od sebe vedení podobně jako u velkých lisovacích nástrojů během provozu nepřetržitě odjíždí, měl by být protikus kluzné dvojice opatřen dostatečně velkou náběžnou hranou.